Více informací

Počátky židovského osídlení

V roce 1654 byli na statku Vysoký dvůr ve vesnici Čkyně uvedeni dva Židé, není však známo, kdy se zde usadili. V seznamech z roku 1723 se na dvou těsně sousedících statcích Čkyně a Vysoký dvůr (též Vysoká) zmiňovalo zpětně k roku 1643 čtrnáct židovských rodin.
V seznamu, který se retrospektivně hlásí k roku 1643, je na statku Čkyně uvedený Jachim Schawle s manželkou Ryfkou, která je zřejmě identická s jednou z prvních pohřbených na čkyňském hřbitově.
Židovské osídlení bylo v této části Prácheňského kraje značně rozptýlené. Pohřbívání do Čkyně se konalo i ze sousedních statků Lčovice, Černětice či města Vimperka.

Založení hřbitova a nejstarší náhrobky

Vznik hřbitova můžeme klást nejpozději do počátku osmdesátých let 17. století. K jeho založení v současnosti nenacházíme přímé zprávy, o jeho stáří nicméně vypovídají dva dochované náhrobky z osmdesátých let 17. století. Roku 1706 získali zdejší Židé povolení postavit novou synagogu a ohradit již existující hřbitov, který byl situován na pozemku náležejícím ke statku Vysoký dvůr.
Tři náhrobky ze 17. století se nacházejí na východním konci hřbitova, v jeho současné druhé a třetí řadě. V těchto místech započalo pohřbívání a pokračovalo západním směrem. Nejstarším dochovaným je náhrobek z roku 1687, pod nímž je pohřbena žena jménem Blimele (č. 25).
Z roku 1688 pochází náhrobek Rivkele, manželky Chajima (č. 13).
Z první poloviny 18. století se na čkyňském hřbitově dochovalo téměř pět desítek náhrobků. Jak o tom svědčí některé náhrobní nápisy, kromě čkyňských zde pohřbívali také Židé usazení na sousedních panstvích Protivín a Lčovice. Doložen je pohřeb Zalmana z Protivína (1728, č. 20). Kvalitně zpracovaný náhrobek s rostlinným lemem Icaka, syna Meira z Lčovic (1733, č. 2) a náhrobek Gitl (1731, č. 9) náleží lčovickému panskému vinopalníkovi a jeho manželce.
Náhrobky z dvacátých a třicátých let 18. století se vyznačují ozdobným lemem, který je charakteristický pro kamenickou produkci tohoto období.
Náhrobek, jenž svým květinovým motivem ve spodní části vyniká mezi ostatními, náleží Lejzru Winbergovi (1708, č. 83).
Pozoruhodný, avšak v současné době obtížně čitelný, je atypický trojnáhrobek pro otce, matku a jejich dítě (1727, č. 21). Jeden náhrobek pro tři pohřbené se na našem území v tomto období vyskytuje ojediněle a v jižních Čechách je unikátní.
Nejstarší levitský náhrobek na hřbitově pochází z počátku čtyřicátých let 18. století a patří Lejbovi, synu Meira SG“L (1741, č. 81).
Zřejmě v druhé polovině 19. století došlo k rozšíření hřbitova západním směrem a k stavbě hřbitovního domku s obřadní síní, zrekonstruovaného roku 1995.
Náhrobků z 20. století se dochovalo přibližně sedmdesát. Kromě Čkyně se na zdejší hřbitov pohřbívalo ze Zdíkova, Vimperka, Bošic, Kvildy a Šumavských Hoštic. Na hřbitově je pohřbeno několik válečných uprchlíků z východní fronty první světové války z let 1916 a 1918 (náhrobky č. 342–345 a 368–369).
Vrchol sepulkrální produkce 20. století představuje náhrobek č. 366 z červeného sliveneckého mramoru ve stylu rondokubismu. Materiálem i tvarem s výrazným ohraničením se vymyká ostatním čkyňským kamenům. Navíc zde nacházíme i hebrejský text, který byl v této době obecně upozaďován. Náleží Else (Rivce Libele) Kohnové, která zemřela ve Vídni roku 1922 ve svých 28 letech a k pohřbu byla převezena do Čkyně. Návrh zhotovil Leopold Ehrmann (1886–1951), významný architekt pocházející ze Strakonic a mimo jiné i autor náhrobku Franze Kafky na Novém židovském hřbitově v Praze či architektonických návrhů řady staveb a přestaveb zejména židovských objektů. Horní část kamene nese německý text, další dvě třetiny vyplňuje hebrejský epitaf vytesaný neobvyklým typem písma. Při bližším pohledu na hebrejská písmena, si můžeme povšimnout drobných ozdobných rostlinných zakončení. Kamenickou práci provedl František Toušek z Písku.

Současnost

Podrobná dokumentace hřbitov z roku 2018 identifikovala na hřbitově 391 náhrobků. 
Zajímavostí je, že dokumentaci hřbitova se již věnovali v minulosti – např. městský kronikář ve Vimperku Josef Rammel měl k dispozici dnes už nezvěstný seznam hromů s uvedením jmen pohřbených včetně letopočů. V 60. letech 20. století se zabývalo částečnou dokumentací Židovské muzeum v Praze a uvádějí zde 415 náhrobních kamenů! 
V průběhu 90. let 20. století byl hřbitov vyčištěn od náletové vegetace, byla opravena márnice, ohradní zeď a vztyčeny povalené náhrobky. V letech 2008 a 2009 byly pokáceny staré poškozené stromy, které ohrožovaly cenné náhrobky. Roku 2007 bylo zahájeno restaurování mnoha desítek historických náhrobků, u kterých hrozilo zničení epitafů, v nedávné době byly již všechny náhrobky na hřbitově zrestaurovány. Hřbitově je průběžně udržován.

^{Zdroj:
Daniel Polakovič, Iva Steinová, Petra Vladařová: Židovské hřbitovy na jihu Čech. České Budějovice: NPU, 2021. 978-80-85033-97-7.
Iva Steinová – Petra Vladařová, Židovský hřbitov ve Čkyni, in: Z archivu ke studentům a zase zpět (ed. Zdeněk Hojda, Jan Kahuda, Zdeňka Kokošková), Praha 2021.}

 

× Zavřít

Náklady

Přehled záchranných prací uskutečněných v rámci celkové obnovy hřbitova a vynaložených finančních nákladů:

Rok 1995 – oprava márnice, vztyčování povalených náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 89.440,- Kč

Oprava márnice a vztyčování náhrobků: 65.100,- Kč

Celoroční údržba hřbitova: 24.340,- Kč

Rok 1996 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 4.860,- Kč

Rok 1997 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.810,- Kč

Rok 1998 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.508,- Kč

Rok 1999 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 8.748,- Kč

Rok 2000 – oprava ohradní zdi hřbitova a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 7.206,- Kč

Rok 2001 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.690,- Kč

Rok 2002 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.508,- Kč

Rok 2003 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.933,- Kč

Rok 2004 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.508,- Kč

Rok 2005 – zaměření márnice a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 8.667,- Kč

Zaměření márnice: 3.200,- Kč

Celoroční údržba hřbitova: 5.467,- Kč

Rok 2006 – celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady hrazené Židovskou obcí v Praze: 5.508,- Kč

Rok 2007 – restaurování náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady: 107.888,- Kč

Restaurování náhrobků: 99.960,- Kč

Celoroční údržba hřbitova: 7.928,- Kč

Jihočeský kraj: 50.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 57.888,- Kč

Rok 2008 – restaurování náhrobků, kácení stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady: 157.321,- Kč

Restaurování náhrobků: 100.000,- Kč

Kácení stromů: 51.700,- Kč

Celoroční údržba hřbitova: 5.621,- Kč

Jihočeský kraj: 70.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 87.321,- Kč

Rok 2009 – restaurování náhrobků, kácení stromů a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady: 245.074,- Kč

Restaurování náhrobků: 150.000,- Kč

Kácení stromů: 91.000,- Kč

Celoroční údržba hřbitova: 4.074,- Kč

Jihočeský kraj: 100.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 145.074,- Kč

Rok 2010 – restaurování náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova

Celkové náklady: 66.494,- Kč

Restaurování náhrobků: 62.750,- Kč

Celoroční údržba hřbitova: 3.744,- Kč

Jihočeský kraj: 30.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 36.494,- Kč

Rok 2011 - restaurování náhrobků a celoroční průběžná údržba hřbitova.

Celkové náklady: 103.568,- Kč

Ministerstvo kultury ČR: 80.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 23.568,- Kč

Rok 2012 - restaurování náhrobků, zhotovení polohopisného plánu hřbitova, celoroční průběžná údržba hřbitova.

Celkové náklady: 115.106,- Kč

Ministerstvo kultury ČR: 80.000,- Kč

Židovská obec v Praze: 35.106,- Kč

Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později. 

× Zavřít

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 70217.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

Částka: QR kód

×