Poběžovice u Domažlic
hřbitov
hřbitov volně přístupný
Heslo bude brzy aktualizováno.
Počátky židovského osídlení jsou kladeny do 16. století, židovská obec zde fungovala bez přestávky až do druhé světové války. Existovala zde židovská ulice (dnešní Masarykova) pocházející ze 17. století, jež původně spojovala náměstí s městskou bránou, z níž se do dnešní doby zachovala jen velmi malá část. Na jižní straně této ulice se dále nacházela synagoga, postavená v letech 1814 až 1816. Stavba byla čtvercového půdorysu s vysokými poloobloukovitými okny, mezi nimiž byly umístěny tzv. lizény (jednalo se o ploché výstupky ve zdi naznačující pilíře). Před tímto rokem existovaly pouze modlitebny v křesťanském domě a v domě Otty Mandlera, výrobce obuvi. V budově školy byla též židovská škola, rozsáhlá knihovna darovaná hrabětem Janem Coudenhove, byt rabína a v podzemních prostorách i mikve. Větší část synagogy byla v době nacismu zbořena: zachována přitom zůstala jen mikve a sousední patrový hotel pro cestující. V Poběžovicích žilo průměrně 20 židovských rodin, nejvíce roku 1837 212 židů 30 rodin, což představovalo zhruba 11% tehdejšího obyvatelstva. Po zrovnoprávnění roku 1848 počet židů postupně klesal, odcházeli více do větších měst, v roce 1880 114 osob (5% obyvatelstva), v roce 1893 zde žilo 130 osob a v roce 1900 už jen 84 osob. Místní komunita měla ale obecně významné postavení: v první polovině 19. století sídlil v Poběžovicích krajský rabín pro Plzeňský a Klatovský kraj. Od konce 18. století do roku 1859 se zde nacházela významná ješiva. Slavnou mikvi údajně roku 1582 navštívil sám Jehuda Löw ben Becalel a roku 1744 rabín Israel ben Eliezer (zakladatel hnutí chasidismu). Tato mikve byla zároveň významným duchovním místem. Židovská obec zanikla v roce 1938.
Hřbitov je umístěn 1 km severovýchodně od centra města na ploše 4643 metrů čtverečních. Vznikl na počátku 17. století (pravděpodobně v roce 1613). K těžkým škodám došlo během druhé světové války, kdy byl nacisty téměř úplně zničen. Zachováno zůstalo zhruba 50 náhrobků, nejstarší náhrobky pochází z doby vzniku z roku 1634, mezi nimi vyniká reliéfní maceva rabína Joela Ranschburga, která pochází z roku 1820. Náhrobky jsou z větší části umístěny na východní straně hřbitova.
Více informací
V obci v roce 2008 vzniklo občanské sdružení Abraham, jež si klade za cíl zachránit mikvi. Toto sdružení je na internetových stránkách http://www.osabraham.wz.cz/index.php
Náklady
Rok 2011 - běžná údržba, likvidace náletů a odpadů provedena bezplatně díky dobrovolníkům.
Rok 2012 - celoroční průběžná údržba hřbitova, dokumentace. Celkové náklady hrazeny Federací židovských obcí v ČR: 13.000,- Kč
Náklady vynaložené od roku 2013–2023 budou doplněny později.
Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova
Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.
Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 10251.
Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.
Přispějte na péči o památky
Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.
Náhrobky ke sponzoringu
Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.