Více informací

Židovské obyvatelstvo v Třebívlicích

Třebívlice se nacházejí v severozápadních Čechách nedaleko města Lovosice. Židovské osídlení začíná na Třebívlicku v polovině 17. století. Podle Soupisu židovského obyvatelstva v Čechách z roku 1783 se v Dolních Třebívlicích nacházely čtyři židovské rodiny. Kolem roku 1857 místní Židé zakládají náboženskou obec. Kvůli zvyšujícímu se počtu židovských občanů a toleranci tehdejší majitelky Třebívlic, mohla být roku 1860 postavena nová synagoga a o sedm let později také založen hřbitov. Po roce 1900 ale klesá počet místních kvůli stěhování židovských rodin do měst za prací. Důsledkem postupného snižování členů nutí třebívlickou obec se spojit s Židovskou obcí v Lovosicích v roce 1924.

Historie synagogy

Bývalá synagoga v Třebívlicích leží jihozápadně od návsi obce v ulici Husova. Vystavěna byla v novorománském slohu v roce 1860, pravděpodobně na místě starší dřevěné. Se snižováním počtu židovských obyvatel na Třebívlicku a sloučením Židovské obce s Lovosickou, byla synagoga prodána CČSH v Solanech v roce 1924 za 50 000 Kč. Synagoga byla přestavěna pro potřeby Husitského sboru a od roku 1927 v interiérech stavby sloužily bohoslužby. Poslední proběhla v 80. letech a od 90. let je opuštěná a chátrá.

Dispozice areálu a staveb

Areál synagogy, dnes kostela CČSH, se skládá ze samotné synagogy ve východní části pozemku, modlitebny, původně kolny v západní části a ohradních zdí, které objekty propojují. Západní stěna kolny navazuje na bývalou vinopalnu, která do areálu také kdysi patřila.

Neorománská synagoga, obdélného půdorysu, je zastřešena sedlovou střechou zvalbenou na východní straně a na západní je doplněna šestibokou věžičkou. Přízemní stavba o výšce jednopatrové budovy má hrubě omítaný sokl a je zakončena korunní fabionovou římsou a obloučkovým vlysem. Na severním a jižním průčelí se nacházejí tři sdružená okna. Východní průčelí tvoří dvě slepá okna a mezi nimi je umístěné kruhové okno. Vstup do samotné synagogy se nachází na západním průčelí. Rozložení objektu začíná předsíní, ze které se vstupuje na severní straně do technické místnosti. V jižní části předsíně jsou umístěné dřevěné schody vedoucí na galerii. Za předsíní se nachází sakrální prostor, jehož interiér je velmi prostý a uzpůsobený pro potřeby CČSH. Ženská galerie je umístěna nad předsíní a přesahuje až do sakrálního prostoru. Místnost je plochostropá a světle omítaná. V čelní stěně je dochovaná rozeta s červeno modro bílými skly.

V západní části areálu se nachází jednoprostorová stavba, která byla při převzetí CČSH přestavěna na modlitebnu. Původně sloužila jako kolna pro pohřební vůz. Přízemní objekt s pultovou střechou, je hrubě omítnut. Jeho severní a jižní zdi navazují na ohradní. Východní průčelí je prolomené dveřním a okenním otvorem. Vjezd do kolny z jižní strany byl zazděn.

Změny při konverzy synagogy ve 20. letech 20. století

Při konverzi synagogy ve 20. letech 20. století byla přistavěna na západní straně střechy věžička, zastřešena šestibokou jehlancovou mansardově lomenou stříškou. V interiéru se zrušili aron ha-kodeš a bima. Dále se zazdila velká okna v čelní stěně místnosti a nika aronu. V hlavní lodi bylo vystavěno podium a aron nahradil kalich s křížem a biblickým veršem. Také byla zrušena mikve, která mohla být v dnešní technické místnosti nebo zbourána jako třetí objekt na pozemku synagogy. Při přestavbě se přesunul vchod do areálu z jižní ohradní zdi na severní. Původní stropní výzdoba prohlíží pod novějším světlým nátěrem. V synagoze se také nalezly zbytky genizy, fragmenty hebrejských textů.

Zpracovala: Eliška Draslarová, 2024

Zdroje:
DANÍČEK, Jiří. Hřbitov ve vinicích. Třebívlice, Ulrika von Levetzow a také Židé. Online. Roš Chodeš. Červen 2016. Roč. 78, č. 6, s. 11. Dostupné z: https://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2016-06.pdf [citováno 2024-01-04].
Hazkara občanské sdružení. Projekt Kešekt. Třebívlice. Online. Dostupné z: https://app.box.com/s/ama8tss0zvzejcmbyqk9h31z8p81mdx3 [citováno 2024-01-03].
LEDER, Friedrich. Geschichte der Juden in Lobositz. In: GOLD, Hugo (ed.) Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangenheit und Gegenwart. Online. Brünn 1934, s. 386. Dostupné z: https://ndk.cz/view/uuid:911e3a40-881d-11de-80df-000d606f5dc6?page=uuid:cd97cb20-fb42-11e7-816d-5ef3fc9bb22f [citováno 2024-01-04].
MACEK, Jaroslav. Dějiny Třebívlicka a Ulrika von Levetzow. In: POKORNÁ, Libuše (ed.) Třebívlicko 99, osudová láska J. W. Goetha a Ulriky von Levetzow v Třebívlicích. Uhlířské Janovice 1999, s. 37-96.
Národní památkový ústav. Kostel, původně synagoga. Online. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/kostel-puvodne-synagoga-20280920 [citováno 2024-01-30].
Národní památkový ústav. Kostel, původně synagoga. Online. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/kostel-puvodne-synagoga-20281039 [citováno 2024-01-30].
Národní památkový ústav. Modlitebna, původně kolna. Online. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/modlitebna-puvodne-kolna-20281481 [citováno 2024-01-30].
ROZKOŠNÁ, Blanka – JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech. Brno 2004, s. 393.
Soupis Židovského obyvatelstva v Čechách r. 1783, Litoměřický kraj, s. 20–21. Online. Dostupné z: http://pvh.ff.cuni.cz/zidi/Litomericko_1783.pdf [citováno 2024-01-04]

Náklady

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 12345.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.