Třešť (synagoga)

Typ objektu

sídelní okrseksynagoga

GPS
49.2927178, 15.4821778
Vlastnictví
Náboženská obec Církve československé husitské v Jihlavě
Doba vzniku
do roku 1849
Památková ochrana
Přístupnost
Přílohy v PDF
Příspěvek

Je velmi pravděpodobné, že zdejší židé si svůj chrám postavili krátce po svém příchodu v roce 1672. První písemná zmínka o synagoze pochází z roku 1693. Barokní podobu synagogy těžce poškodil požár z roku 1824. Zejména za velkého přispění tehdejšího rychtáře židovské obce Izáka Wiesenwalda mohla být v roce 1825 znovu vysvěcena a uvedena do provozu. Opravená synagoga byla ke svým účelům využívána do počátku nacistické okupace. Nacisté zcela zničili interiér a vybavení synagogy. Naneštěstí tóry, stříbrné předměty, textilie, hebrejské knihy, dřevěné desatero s paprsky a dřevěné desky s hebrejskými modlitbami se podařilo zachránit. Během následujících válečných let zde byl uložen zkonfiskovaný židovský majetek, zejména nábytek. 

Po 2. světové válce nevyužívanou budovu odkoupil od ŽO Jihlava místní národní výbor, pro účely skladování divadelních kulis a rekvizit. Na počátku 50. let bylo dokonce uvažováno o zboření celé chátrající budovy, čímž by se defacto zvětšilo celé náměstí. Nicméně v roce 1954 odkoupila od obce synagogu Církev československá husitská. Ta ji v letech 1955–57 dle návrhu architekta Bohumila J. Máčela adaptovala na sbor apoštola Pavla. Bylo znovu otevřeno loubí, které bylo po požáru roku 1920 zazděno. Byl zlikvidován svatostánek a zazděna východní okna, zčásti zazděné byly také oblouky přísálí či okna a dveře z podloubí do sálu. V letech 1993–96 prošla budova opravou včetně statického zajištění popraskaných kleneb. Dnes slouží k účelům náboženským, tak muzejním.

Aktualizace: březen 2024

Předchozí
Další
Wikimedia
Wikimedia

Více informací

Židovské osídlení

První ověřenou písemnou zmínkou o židovských obyvatelích je stížnost jihlavských kramářů z roku 1576, na chování výslovně třešťských Židů na trzích a jejich nedovolený podomní obchod, který kramáře citelně poškozoval. V berních listech z let 1584–89 je zmíněno 262 usedlých a 2 židé ženatí. Ale toto osídlení je více než sporné, jelikož lánový rejstřík z let 1669–79 o žádném osedlém nebo opuštěném židovském domě nemluví. Uvádí jen, že v roce 1671 bylo do Třešti přijato 8 židovských rodin vypovězených z Vídně.  V roce 1686 bylo zdejším židům nařízeno, aby se z celého města sestěhovali do jedné ulice. To můžeme považovat za počátek židovské čtvrti.

V následujících letech došlo k prudkému růstu židovských obyvatel, a i jejich domů. Avšak Židé, na rozdíl od ostatních obyvatel byli ve svých právech zásadně omezeni (způsob obživy, uzavírání sňatků, volný pohyb). Řada se jich proto v 1. polovině 19. století odstěhovala do Uher. Mezi další pohromy patřily také požáry. V roce 1824 požár schvátil celou židovskou čtvrť a stejně tomu bylo i v roce 1920.

Největšího rozmachu dosáhla třešťská komunita v 1. polovině 19. století, kdy tvořila přibližně pětinu veškerého obyvatelstva města. V 2. polovině 19. století a 1. polovině 20. století se židovští obyvatelé, zejména podnikatelé, zasloužili o výrazný hospodářský a sociální vzestup Třeště. Osudným se pro třešťské Židy stala nacistická perzekuce během 2. světové války, z nichž válku přežilo jen devět původních židovských obyvatel.

Zdroje:
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovská obec v Třešti: historie, osobnosti, památky. Třešť: Město Třešť, 2002.
KLENOVSKÝ, Jaroslav. Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska. Praha: Grada Publishing, 2018.

Aktualizace: březen 2024

Zpracovala: Eliška Přeborovská

 

Náklady

Příspěvek na údržbu a obnovu hřbitova

Židovská obec v Praze společně s Federací židovských obcí v ČR se prostřednictvím Matany a.s., resp. Správy budov a hřbitovů (SBH) stará o 270 hřbitovů a 40 synagog. Většina spravovaných nemovitostí, se nachází v chráněném památkovém území. Tyto kulturně historické a architektonicky hodnotné objekty je nutné zachovat, neboť tvoří významnou součást nejen židovského, ale i národního kulturního dědictví.

Pomozte nám při záchraně, údržbě a obnově židovských hřbitovů, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Případné finanční příspěvky je možno zasílat také na účet číslo 1936566399/0800, vedený u České spořitelny a.s., variabilní symbol této památky je 111111.

Další možnosti jak přispět najdete na stránce Jak přispět.

QR kód
 

Přispějte na péči o památky

Vzhledem k velkému množství většinou památkově chráněných objektů, které vyžadují opravy a údržbu, vítáme jakoukoliv finanční spoluúčast při této činnosti.

Náhrobky ke sponzoringu

Vybíráme náhrobky, které aktuálně potřebují opravu. Prohlédněte si jejich seznam a pomozte zrestaurovat náhrobky těch, kteří již pravděpodobně nemají potomky, jenž by se o památku mohli starat.